Hlíva ústřičná

Hlíva ústřičná

Houby pomáhají lidem již téměř po 30 tisíc let. Jejich blahodárné účinky znali už staří Římané, kteří je zařazovali do svého jídelníčku a vyráběli z nich léčiva. Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je houba, která roste v České republice po celý rok. Můžete ji najít na listnatých stromech nebo i na pokácených kmenech a pařezech těchto stromů. Nejvíce se jí daří na buku, ale najdete ji také na jilmech, vrbách či topolech. Na první pohled byste asi neodhadli, že vám hlíva může tolik pomoci. Ovšem jen těžko najdete jiné houby, které by byly pro váš organismus přínosnější!

Co dělá hlívu tak zdraví prospěšnou, jsou látky s názvem beta-glutany. Hlíva má v sobě ale daleko větší koktejl blahodárných látek. Najdeme v ní řadu vitamínů, proteiny, stopové prvky, steroly, vlákninu, anebo třeba chitosan, který přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu.

Mezi hlavní účinky hlívy ústřičné patří posílení imunity organismu, zvyšuje odolnost organismu vůči virovým, bakteriálním, plísňovým a parazity vyvolaným onemocněním. Snižuje riziko opakování infekcí horních cest dýchacích a potřebu opakovaného užívání antibiotik. Upravuje krevní tlak, zlepšuje stav cévního systému a pomáhá udržet správnou hladinu cholesterolu v krvi. Je využívána také pro podporu střevní peristaltiky, při alergii, pro zlepšení metabolismu cukrů, tuků a dalších látek a celkovou regeneraci organismu. Glukany se uplatňují rovněž u odstraňování vedlejších účinků chemoterapie a ozařování, zabraňují únavě, stresu a zvyšují účinky antibiotik a protilátek. Ženy bude zajímat, že glukany obsažené v krémech, zabraňují vzniku vrásek. Výzkumy dokazují, že beta-glukan je účinný při současném podávání s monoklonálními protilátkami, jelikož zvyšuje jejich aktivitu. Monoklonální protilátky jsou čím dál častěji využívány k léčbě různých typů rakoviny, proto stoupá i význam beta-glukanu.

Hlívu můžete najít nejen v lese, ale je možné si ji vypěstovat doma, v umělých podmínkách. Dobře se jí daří v pytlích se slámou, kdy uskutečníte 3 – 4 sklizně v průběhu vegetačního období, nebo ji můžete vysadit na dřevěné špalky a těšit se z úrody hlívy i po dobu několika let.

Podobné příspěvky

  • Badyán pravý

    Badyaník pravý roste v Číně, Vietnamu, Indii a na Filipínách. Vyskytuje se i v tropických a subtropických oblastech Severní Ameriky. Stálezelený listnatý strom dorůstá do osmimetrové výšky, sklízí se plod, který má tvar osmihvězdice. Patří mezi velmi oblíbené koření, hlavně…

  • Chrpa modrá

    Chrpa modrá (Centaurea cyanus) je rostlina vysoká až 90 centimetrů charakteristická svými pronikavě modrými květy. Její měkce chlupatá lodyha je přímá a větvená, listy jsou lysé a kopinatého tvaru. Kvete od května do srpna. Její název je odvozen od řeckého…

  • Šrucha zelná

    Šruchu zná každý zahrádkář. Je dekorativní rostlina, kterou najdeme snad v každé předzahrádce na Moravě nebo v teplém Polabí. To je ovšem šrucha velkokvětá, která se hodí opravdu jen na parádu. Má však jednu jedlou a chutnou příbuznou, která se…

  • Hluchavka nachová

    Hluchavka nachová nebo taky purpurová (Lamium purpureum), výrazná nafialovělá rostlina podobná kopřivě dorůstá do výšky okolo 30 cm. Vrchní listy v blízkosti květu jsou načervenalé, růžovofialové květy tvoří jehlancovité květenství. Kvete od března do října. Hluchavka nachová roste kolem cest,…

  • Svízel přítula

    Svízel přítula ( Galium aparine)  je jednoletá bylina z čeledi mořenovitých (Rubiaceae), rozšířená téměř po celém světě. Typický je svým přichytáváním k oblečení či srsti zvířat pomocí háčkovitých chloupků, což vysvětluje i jeho český název „přítula“. Jeho lidové názvy zahrnují lepenici, lepký rozmarýn či opřástku. Tato rostlina dorůstá výšky 30 až 150 cm a kvete od května do září drobnými bílými až nazelenalými kvítky.

  • Máta peprná

    Máta peprná (mentha piperita) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité, rodu máta. Kvete od července do září. Chuť máty peprné je tak výrazná, že ji v jídle nebo v čaji pravděpodobně ihned rozpoznáte. Zatímco jedni silně aromatickou chuť a vůni…