Vřes

Vřes obecný

Když se řekne vřes, většina z nás si vybaví krásně kvetoucí rostlinu, kterou chce mít na zahradě každý 🙂  Věděli jste ale, že vřes je i užitečná bylina?

Lidově se vřes (Calluna vulgaris) nazývá břes, erika, jindavec, chvojčina, modrý rozchod a má ještě celou řadu lidových názvů. Jde ale o jednu jedinou rostlinu – vřes obecný. Tento keřík tvoří rozsáhlé porosty a kdysi byl například potravou pro ovce, protože ho mohly spásat i v zimě. Charakteristická barva vřesu je růžovofialová, ale v přírodě najdeme i vřes bílý. Pro svou nenáročnost jde o velmi populární okrasnou rostlinu, která má řadu barevných kultivarů. Ve středověku se z vřesu vařilo pivo, a to ještě před tím, než se začal používat chmel. Také se věřilo, že vřes chrání proti zlým silám a bílý vřes přináší štěstí. A vřesový med se považuje za pochoutku.

Nať obsahuje flavonový glykosid quercitrin, myricitrin, 7 % katechialkaloidu ericolinu, třísloviny, množství kyseliny křemičité i jiných minerálních látek, saponin, slizy, pryskyřice, glykosid arbutin, organické kyseliny.

Vřes je při snížené funkci ledvin výborným lékem na podporu vylučování kyseliny močové z těla, účinkuje, i když se už kyselina ukládá v kloubech. Kvůli vícero dobrým vlastnostem tvoří vřes přísadu do mnoha čajových směsí. Především na léčbu nemocí ledvin a prostaty, neboť výborně dezinfikuje močové cesty. Má také protizánětlivé účinky, proto pomáhá také při zánětu ledvin, močového měchýře a močových cest a pomáhá rozpustit močové kameny. Vřes má také jedno speciální uplatnění – je jedna z mála rostlin, které pomáhají při tzv. Řezání, nepříjemném zastavení močení zánětlivého původu. Svou močopudností zlepšuje odvod tekutin z těla a jako všechny močopudné rostliny, prospívá při revmatických onemocněních. Osvědčil se i u starších lidí, kterým po tělesné námaze otékají nohy.

Kromě léčby orgánů močového ústrojí pomáhá vřes uklidňovat nervovou soustavu a zlepšovat spánek. Jeho močopudnost je možné využít při nemocech z prochlazení a horečce, slouží jako utišující prostředek při nespavosti a při poruchách látkové výměny.

I když se vřes užívá především vnitřně, jeho stahující účinky je možné uplatnit i zevně na omývání ran a kožních problémů.

Podobné příspěvky

  • Zázvor

    Zázvor (Zingiber officinale) má obrovskou léčivou sílu. Tento na východě populární léčebný prostředek má nepřeberné množství chemického složení, což při použití nabízí výhody i nevýhody.  Obsahuje mnoho stopových prvků (fosfor, hořčík, sodík, draslík, zinek, železo, atd.), Vitaminy C a A, B1…

  • Bršlice kozí noha

    Poněkud neobvyklým názvem se pyšní bylina či spíše plevel, jenž se vyznačuje velice silnými léčivými a regeneračními schopnostmi – bršlice kozí noha (aegopodium podagraria) Jejích léčivých účinků zejména při bolestech kloubů si všimli již v dávných dobách. Naši předkové ji…

  • Topol černý

    Topol černý (Populus nigra)  je vznosný strom vysoký až 30 m, vytvářející oválnou nebo štíhlou korunu. Původ topolu zahrnuje mírná podnební pásma Evropy, severní Afriky a západní Asie. Často se vysazuje na okrajích cest, neboť svými kořeny zpevňuje klouzavé půdy….

  • Šrucha zelná

    Šruchu zná každý zahrádkář. Je dekorativní rostlina, kterou najdeme snad v každé předzahrádce na Moravě nebo v teplém Polabí. To je ovšem šrucha velkokvětá, která se hodí opravdu jen na parádu. Má však jednu jedlou a chutnou příbuznou, která se…

  • Červený jetel

    Červený jetel (Trifolium pratense) nebo také jinak jetel luční je bylinka, kterou používali už i naši předci. Jetel je hojně rozšířená bylina luk a pastvin, často se jetel vyskytuje i ve starých zahradách u domu, naše zahrada je příkladem. Nemáme…