Vřes obecný

Když se řekne vřes, většina z nás si vybaví krásně kvetoucí rostlinu, kterou chce mít na zahradě každý 🙂  Věděli jste ale, že vřes je i užitečná bylina?

Lidově se vřes (Calluna vulgaris) nazývá břes, erika, jindavec, chvojčina, modrý rozchod a má ještě celou řadu lidových názvů. Jde ale o jednu jedinou rostlinu – vřes obecný. Tento keřík tvoří rozsáhlé porosty a kdysi byl například potravou pro ovce, protože ho mohly spásat i v zimě. Charakteristická barva vřesu je růžovofialová, ale v přírodě najdeme i vřes bílý. Pro svou nenáročnost jde o velmi populární okrasnou rostlinu, která má řadu barevných kultivarů. Ve středověku se z vřesu vařilo pivo, a to ještě před tím, než se začal používat chmel. Také se věřilo, že vřes chrání proti zlým silám a bílý vřes přináší štěstí. A vřesový med se považuje za pochoutku.

Nať obsahuje flavonový glykosid quercitrin, myricitrin, 7 % katechialkaloidu ericolinu, třísloviny, množství kyseliny křemičité i jiných minerálních látek, saponin, slizy, pryskyřice, glykosid arbutin, organické kyseliny.

Vřes je při snížené funkci ledvin výborným lékem na podporu vylučování kyseliny močové z těla, účinkuje, i když se už kyselina ukládá v kloubech. Kvůli vícero dobrým vlastnostem tvoří vřes přísadu do mnoha čajových směsí. Především na léčbu nemocí ledvin a prostaty, neboť výborně dezinfikuje močové cesty. Má také protizánětlivé účinky, proto pomáhá také při zánětu ledvin, močového měchýře a močových cest a pomáhá rozpustit močové kameny. Vřes má také jedno speciální uplatnění – je jedna z mála rostlin, které pomáhají při tzv. Řezání, nepříjemném zastavení močení zánětlivého původu. Svou močopudností zlepšuje odvod tekutin z těla a jako všechny močopudné rostliny, prospívá při revmatických onemocněních. Osvědčil se i u starších lidí, kterým po tělesné námaze otékají nohy.

Kromě léčby orgánů močového ústrojí pomáhá vřes uklidňovat nervovou soustavu a zlepšovat spánek. Jeho močopudnost je možné využít při nemocech z prochlazení a horečce, slouží jako utišující prostředek při nespavosti a při poruchách látkové výměny.

I když se vřes užívá především vnitřně, jeho stahující účinky je možné uplatnit i zevně na omývání ran a kožních problémů.