Tymián obecný
Ne každá bylina si dokáže uchovat sytě zelenou barvu po celý rok tak jako tymián (thymus vulgaris), který je mimo jiné považován za ušlechtilého bratra naší oblíbené mateřídoušky. Kromě léčivých schopností je znám především jako vynikající a silně aromatické koření, které jídlu dodá příjemně pronikavou vůni a kafrovitou chuť. Ve Francii, kde je tymián velice oblíbený, jej v minulosti nazývali penicilinem chudých. To proto, že podporuje trávení těžkých jídel a má mimořádné dezinfekční vlastnosti.
Droga působí expektoračně jako sekretomotorikum, spazmolyticky, výrazně dezinfekčně, baktericidně a anthelminticky. V lékařství i lidovém léčitelství patří mezi nejspolehlivější prostředky proti chorobám hor. cest dýchacích, kašli, dávivému kašli, bronchitidě a také proti záduše (?). Používá se v nálevu samotná nebo v čajových prsních směsích a extrakt z drogy je součástí i mnoha hromadně vyráběných léčivých přípravků. Druhou oblasti použití je zažívací ústrojí. Doporučuje se při poruchách zažívání provázených průjmy a křečemi. V dětském lékařství se nálev osvědčil proti střevním parazitům a u dospělých proti tzv. cihlářské (tunelové) nemoci, způsobené hlístovým cizopasným červem měchovcem (Ancylostoma duodenale), cizopasícím ve dvanáctníku a tenkém střevu; projevuje se chudokrevností a průjmy. Vyšší dávky nebo dlouhodobé užívání drogy mají i nepříznivé vedlejší účinky, vyvolávají např. tyreotoxikózu, proto drogu nelze užívat ve formě stále používaných bylinkových čajů. Zevně se výluh nebo nálev z drogy používá ke koupelím s dezinfekčním účinkem, k vymývání špatně se hojících ran a ke kloktání při zánětech v ústní dutině. Z čerstvé natě (výjimečně z drogy) se destiluje silice (hlav. výrobcem je Španělsko) s uplatněním ve farmacii, ale mnohem víc v léčebné kosmetice a v potravinářství.
